V ČR se málo ví o průkopnické činnosti pozemkového úřadu (OPÚ), katastrálního úřadu (KÚ) a firmy GEOS na úseku pozemkových úprav (PÚ) a s nimi spojené tvorby digitální katastrální mapy (DKM) v okrese Litoměřice. Zatím bývá OPÚ Litoměřice "trnem v oku" ostatním OPÚ s ohledem na čerpání finančních prostředků na PÚ. Pro vysvětlení jistě stojí za pokus v krátkosti zhodnotit činnost všech tří jmenovaných složek za posledních osm let.

        Úvodem několik statistických údajů :

rozloha okresu	103 210 ha
z toho
orná půda	60 655 ha
Chmelnice	1 545 ha
Vinice	247 ha
zahrady, ovocné sady	4 701 ha
louky a pastviny	6 947 ha
zemědělská půda celkem	74 095 ha
lesní pozemky	16 825 ha
vodní plochy	1 804 ha

        Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že okres Litoměřice patří mezi okresy v ČR největší, s výraznou převahou zemědělské půdy (71,8 %). Statistické údaje však dostatečně neilustrují strukturu a kvalitu vlastnických vztahů a využívání zemědělského půdního fondu. Okres Litoměřice má např. 253 k.ú. Litoměřicko je z poloviny územím přídělovým, s různou kvalitou přídělového řízení, s výraznými prvky hospodaření na úrovni socialistických státních statků, tedy i se zbytky námezdních sil bez jakékoliv další vazby k bydlišti, avšak vybízející moderní farmáře k aplikaci nejmodernějších agrotechnických poznatků. Pětina okresu je využívána intenzivně zelináři, pěstiteli chmele a sadaři. Zbývající část území je využívána ke klasické, velmi kvalitní a intenzivní "polařině". Pestrost využití zemědělské půdy je dána především výškovým reliéfem (od 130 do 620 metrů nad mořem) a průběhem obou nejdůležitějších vodotečí (Labe a Ohře).
        O efektivním úsilí OPÚ a KÚ a o účelnosti vynakládání finančních prostředků na provádění PÚ v tak rozsáhlém a komplikovaném celku, jakým je okres Litoměřice, svědčí dále uváděné skutečnosti.
        PÚ se v Litoměřicích začaly rozbíhat ihned po vydání zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a vzniku okresních pozemkových úřadů. Práce na první pozemkové úpravě celého k.ú. byly započaty již koncem roku 1991 a první rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy bylo vydáno 2. 9. 1992 (k.ú. České Kopisty). Postupně docházelo k zahajování dalších pozemkových úprav, zejména v území mezi Roudnicí n.L. a Litoměřicemi, kde se intenzivně zemědělsky hospodaří, většina pozemků je pod závlahou a přirozené hranice této části okresu tvoří řeky Labe a Ohře. Uvedený pojem "další pozemkové úpravy", představuje až na některé výjimky celá k.ú., se zpracovanými MÚSES, digitálními bonitními čarami, kdy celý proces je ukončen výměnou vlastnických práv, vytyčením a předáním pozemků vzniklých pozemkovou úpravou, zápisem do KN a novou digitální katastrální mapou - DKM (zpočátku geometrickým plánem - GP).
        Nyní, z hlediska současného stavu legislativy a technických předpisů na úseku PÚ a KN, tedy existence lepších či horších "kuchařek", je popsaná technologie samozřejmostí. Zmíněná pracoviště okresu Litoměřice však musela podstoupit průkopnickou a hledačskou řeholi. Úspěchy i omyly na této cestě, absolvované za běžného úředního a výrobního procesu, se staly součástí základů rodících se, celostátně platných metodik. Bez důvěry, pochopení, zdravého fandovství a pomoci ÚPÚ MZ ČR, ČÚZK a ZKI v Liberci by nebylo možné dojít k obecně využitelným výsledkům.

        V následující tabulce jsou uvedeny PÚ, které byly ukončeny vydáním rozhodnutí o výměně vlastnických práv a jsou zapsány v KN (popř. předány k zápisu do KN):

Katastrální území	Forma PÚ	Výměra (ha)
Březno	KPÚ – DKM	410
České Kopisty	JPÚ – DKM	290
Dobříň (část k.ú.)	JPÚ – GP	150
Dolánky n.O.	JPÚ – DKM	320
Dubany (část k.ú.)	JPÚ – GP	4
Hostěnice (část k.ú.)	JPÚ – GP	60
Hrobce	JPÚ – DKM	140
Krabčice	KPÚ – DKM	430
Lounky	JPÚ – DKM	380
Malíč	JPÚ – GP	140
Maškovice	JPÚ – GP	160
Nučničky	JPÚ – DKM	420
Oleško	JPÚ – GP	120
Pohořany	JPÚ – GP	200
Ředhošť	JPÚ – DKM	950
Štětí I (část k.ú.)	JPÚ – GP	15
Travčice	JPÚ – DKM	350
Velký Hubenov	JPÚ – DKM	580
Židovice	KPÚ – DKM	320
celkem		5 439

        Vzhledem k celkové výměře okresu jsou PÚ zapsány do KN na 5,3 % území. Z hlediska zemědělské půdy se jedná o 7,3 %.

        V další tabulce jsou uvedena k.ú., kde je schválený návrh PÚ:

Katastrální území	Forma PÚ	Výměra (ha)
Brňany	JPÚ – DKM	500
Brzánky	JPÚ – DKM	210
Dubany (část k.ú.)	JPÚ – GP	11
Hrdly	JPÚ – DKM	420
Křesín (část k.ú.)	JPÚ – GP	30
Kyškovice	JPÚ – DKM	330
Levousy (část k.ú.)	JPÚ – GP	20
Libotenice	JPÚ – DKM	550
Počáply	JPÚ – DKM	320
Celkem		2 391

        Poslední tabulka obsahuje PÚ v různém stupni rozpracovanosti, před schválením návrhu:

Katastrální území	Forma PÚ	Výměra (ha)
Černěves	JPÚ	450
Ctiněves	KPÚ	500
Hlinná	JPÚ	370
Litoměřice (část k.ú.)	JPÚ	20
Rohatce	JPÚ	580
Rovné p. Řípem	KPÚ	370
Slatina	KPÚ	650
Vesce p. Řípem	KPÚ	200
Vědomice	JPÚ	530
Záluží	JPÚ	410
Celkem		4 080

        Poznámka: v tabulkách uvedená forma PÚ (JPÚxKPÚ) je označením pouze úředním, kvalita výstupů i obsah elaborátů je u obou forem totožný a splňuje parametry zákonných ustanovení o komplexních pozemkových úpravách.
        Jestliže sečteme výměru na které byly provedeny nebo probíhají PÚ, dostaneme se na 11 910 ha, což představuje 11,5 % rozlohy okresu a 16 % výměry zemědělské půdy. Myslím si, že tato čísla nepotřebují další komentář.
        Mimo realizaci vlastních projektů PÚ byla provedena oprava, obnova či výstavba "populárních" polních cest v celkové délce cca 67 km. Tyto tolik diskutované cesty se staly významným dopravním prvkem nejen pro zemědělce, kteří si je neumějí, i přes počáteční nedůvěru ("pachatelé polních pychů mohou podstatně rychleji ujíždět s kořistí"), vynachválit, staly se i součástí nově budovaného evropského systému cyklistických stezek a oblíbenými turistickými trasami pro veřejnost. Několik kilometrů těchto cest bylo dále ozeleněno.
        Uvedené vyčíslení doposud provedených prací nezmiňuje i množství vytyčených parcel a zpracovaných GP v ostatních k.ú. okresu. OPÚ přistupoval zvláště v letech 1991 až 1998 velmi vstřícně k řešení zadání politického úkolu, jakým beze sporu byly restituce, dohody o vydání věci, vyčíslení nevydaných částí parcel a pod.. Lze konstatovat, že v mnohém suploval za nefungující složky Pozemkového fondu ČR a šetřil náklady této instituce.
        Zdánlivě paradoxně lze však i konstatovat, že prováděné PÚ jako bezkonkurenčně nejsystémovější řešení absolutní většiny nových i starých problémů českého venkova, tedy i pozemkového katastru a KN, ušetřily mnoho finančních prostředků, které byly v jiných katastrech spotřebovány na nesystémové řešení jednotlivými GP a vytyčovacími pracemi. Je třeba též zmínit skutečnost, že v okrese Litoměřice nedošlo ani v jednom případě k maření finančních prostředků na vytyčování a zaměřování náhradních pozemků. Přitom tyto práce byly v řadě dalších okresů dokonce vydávány za úspěch při řešení a realizaci PÚ.
        DKM jako výsledek PÚ je největším přínosem pro resort ČÚZK. Bohužel se dotýká pouze extravilánu obcí. Souběžné místní šetření a mapování intravilánu se stalo velkým dluhem resortu vůči veřejnosti i sobě samému.
        Lze se domnívat, že mapování intravilánu v průběhu PÚ má dvě úskalí: finanční prostředky a legislativu. I kdyby se podařilo finanční prostředky zajistit alespoň pro katastry s dokončenými či rozpracovanými PÚ, nastupuje zde problém: kdo může provádět šetření, kde na ně vezmou KÚ kapacity! Bylo by vhodné prozíravě, v předstihu (i když nyní již opožděně), legislativně uvolnit práce na místním šetření např. projektantům PÚ (kteří jsou součástí geodetických firem). Je zcela nelogické, když projektanti mohou šetřit, zcela přepracovat a změnit extravilán obce, šetřit styk mezi intravilánem a extravilánem, dokázat zredukovat počet parcel ve zjednodušené evidenci třeba z 800 na 2, a přitom nemohou došetřit a ošetřit intravilán.
        V současné době, kdy dochází k výrazné redukci finančních prostředků určených pro PÚ, řeší pozemkový úřad v Litoměřicích dilema dálnice D8. Tato stavba rozdělila okres Litoměřice na dvě poloviny a zkomplikuje využívání zemědělského půdního fondu v 19 katastrálních územích o výměře 8 831 ha velmi kvalitní zemědělské půdy celkem 7 115 vlastníkům. PÚ na tomto území si vyžádají náklady 238 437 tis. Kč. Ředitelství silnic a dálnic ČR rozhodlo podílet se na spolufinancování PÚ v tomto území částkou 68 000 tis. Kč rozdělenou do osmi let. Bohužel se nepodařilo zajistit finanční podíl OPÚ a existuje zde reálné riziko, že finance nabízené ŘSD nebudou využity a budou tedy nenávratně ztraceny.
        Současný nedostatek finančních prostředků způsobuje však i další škody. Práce na zahájených PÚ se neúměrně protahují, musí docházet k jejich přerušení. A protože kvůli tomu účastníci PÚ nepřestanou umírat, tedy i dědit, darovat a prodávat nemovitosti, musí se provádět zbytečná aktualizace souborů, projednávat, shánět nové podpisy, vyhovět novým přáním, která podle zásad dominového efektu rozbijí vše, co doposud bylo provedeno. A to je třeba znovu zaplatit a ubudou tak peníze na základní činnost. Z PÚ by se mohl stát bludný kruh.
        Všechny tyto skutečnosti, poznatky a zkušenosti jsou uvedeny pro informaci široké odborné veřejnosti jednak o výsledcích činnosti OPÚ, KÚ a podniku GEOS Litoměřice, jednak o účelnosti vynaložených finančních prostředků na PÚ v Litoměřicích, jednak jako upozornění na problémy, které dobře nastartovaná činnost v současné době přináší.
        Je třeba také přerušit okázalé ticho, které se nad našimi problémy rozhostilo.

Ing. Martin Vrba, vedoucí OPÚ Litoměřice
Ing. František Janovský, GEOS Litoměřice

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2000